Čtení z bible na den - Jeremiáš, Matouš
Čtení na tento den - Jeremiáš, Matouš
Jer 30,1-22
Jeremiáš dostal od Hospodina tato slova: "Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Napiš si do knihy všechna slova, která budu k tobĕ mluvit. Tak praví Hospodin: Nezhojitelná je tvá pohroma, velmi zlá je tvá rána. Není, kdo by se tĕ ujal, jsou léky pro vřed, ale tvá jizva se nehojí. Zapomnĕli na tebe všichni tvoji milenci, nestarají se o tebe. Bil jsem tĕ jak nepřítele krutým trestem pro množství tvých nepravostí, protože jsou četné tvoje hříchy. Co křičíš pro své poranĕní? Nezhojitelná je tvá bolest? Pro množství tvé nepravosti, protože jsou četné tvoje hříchy, jsem ti to způsobil! Tak praví Hospodin: Hle, zmĕním osud Jakubových stanů, slituji se nad jeho příbytky, na své výšinĕ zas bude vystavĕno mĕsto, palác bude vybudován na svém starém místĕ. Chvalozpĕv z nich bude znít, hlas jásajících. Rozmnožím je, a nebude jich málo; oslavím je, a nebudou bez vážnosti. Jeho synů bude jak za dávných časů, jeho shromáždĕní u mĕ potrvá pevnĕ, trestem stihnu všechny, kdo jej utlačují. Vzejde z nĕho jeho vladař, povstane kníže z jeho středu. Dovolím mu a přistoupí ke mnĕ. Kdo by se jinak odvážil přiblížit ke mnĕ? – praví Hospodin. Budete mým lidem a já budu vaším Bohem."
Mt 14,22-36
Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přimĕl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy. Když zástupy rozpustil, vystoupil na horu, aby se o samotĕ modlil. Nastal už večer, a byl tam sám. Zatím byla loď už daleko od břehu a vlny jí zmítaly, protože vanul vítr proti nim. K ránu šel Ježíš k nim a kráčel po moři. Když ho (učedníci) uvidĕli kráčet po moři, zdĕsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. Ježíš však na nĕ hned promluvil: "Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!" Petr mu odpovĕdĕl: "Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobĕ po vodĕ." A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodĕ a šel k Ježíšovi. Zpozoroval však silný vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mĕ!" Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: "Malovĕrný, proč jsi pochyboval?" Pak vstoupili na loď a vítr přestal. Ti, kdo byli na lodi, se mu klanĕli a říkali: "Jsi opravdu Boží syn." Přeplavili se na druhý břeh a přistáli u Genezareta. Jakmile ho tamĕjší lidé poznali, rozeslali o tom zprávu do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné a prosili ho, aby se smĕli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.
