BIBLE kniha KNIH v Obrázcích

SOUDCŮ  9: 8-15

Sešly se pospolu stromy, aby si nad sebou pomazaly krále. Vyzvaly olivu: ‚Kraluj nad námi!‘

Oliva jim však odpovĕdĕla: ‚Mám se vzdát své tučnosti, jíž se uctívají bohové i lidé, a kymácet se nad stromy?‘

Stromy pak vyzvaly fík: ‚Pojď nad námi kralovat ty!‘

Fík jim však odpovĕdĕl: ‚Mám se vzdát své sladkosti a svých výborných plodů a kymácet se nad stromy?‘

Stromy pak vyzvaly vinnou révu: ‚Pojď nad námi kralovat ty!‘

Vinná réva jim však odpovĕdĕla: ‚Mám se vzdát svého moštu, který je k radosti bohům i lidem, a kymácet se nad stromy?‘

I vyzvaly všechny stromy trnitý keř: ‚Pojď nad námi kralovat ty!‘

A trnitý keř stromům odpovĕdĕl: ‚Jestliže mĕ doopravdy chcete pomazat za krále nad sebou, pojďte se schoulit do mého stínu! Jestliže však ne, vyšlehne z trnitého keře oheň a pozře i libanónské cedry!‘

Matouš 20,1-16

"Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dĕlníky na svou vinici.

Smluvil s dĕlníky denár na den a poslal je na vinici.

Když znovu vyšel o deváté hodinĕ, vidĕl, jak jiní stojí nečinnĕ na trhu,

a řekl jim: ‚Jdĕte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.‘

Oni šli. Vyšel opĕt kolem poledne i kolem třetí hodiny odpoledne a učinil právĕ tak.

Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: ‚Co tu stojíte celý den nečinnĕ?‘

Odpovĕdí mu: ‚Nikdo nás nenajal.‘ On jim řekne: ‚Jdĕte i vy na mou vinici.‘

Když byl večer, řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dĕlníky a vyplať jim mzdu, a to od posledních k prvním!‘

Tak přišli ti, kteří pracovali od pĕti odpoledne, a každý dostal denár.

Když přišli ti první, mĕli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.

Vzali ho a reptali proti hospodáři:

Tihle poslední dĕlali jedinou hodinu, a tys jim dal stejnĕ jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!‘

On však odpovĕdĕl jednomu z nich: ‚Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?

Vezmi si, co ti patří, a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobĕ;

nemohu si se svým majetkem udĕlat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?‘

Tak budou poslední první a první poslední."

BIBLE KRALICKÁ

Nebo podobno jest království nebeské človĕku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitĕ, aby najal dĕlníky na vinici svou.
Smluviv pak s dĕlníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
I tĕm řekl: "Jdĕtež i vy na vinici, a co bude spravedlivého, dám vám."
A oni šli. Opĕt vyšed při šesté a deváté hodinĕ, učinil též.
Při jedenácté pak hodinĕ vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: "Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?"
Řkou jemu: "Nebo nižádný nás nenajal." Dí jim: "Jdĕtež i vy na vinici, a což by bylo spravedlivého, vezmete."
Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: "Zavolej dĕlníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních."
A přišedše ti při jedenácté hodinĕ najatí, vzali jeden každý po penízi.
Přišedše pak první, domnívali se, že více vezmou, ale vzali i oni jeden každý po penízi.
A vzavše, reptali proti hospodáři,
Řkouce: "Tito poslední jednu hodinu dĕlali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímĕ dne i horko."
On pak odpovídaje, řekl jednomu z nich: "Příteli, nečiním tobĕ křivdy. Zdaliž jsi z peníze nesmluvil se mnou?
Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce, já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobĕ.
Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?

Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených."