Svátek proměnění Páně
Svátek promĕnĕní Pánĕ
Čtení na tento den - Dan, Petr, Mk
Dan 7,9-10.13-14
Vidĕl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého vĕku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohnĕm, jeho kola – žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od nĕho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy. Díval jsem se v nočním vidĕní, a hle – s nebeskými oblaky přicházel (nĕkdo) jako syn človĕka, došel až k starci velikého vĕku, přivedli ho k nĕmu. Byla mu dána moc, sláva a království a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je moc vĕčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.
2 Petr 1,16-19
Milovaní! Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té vĕci nĕjakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči vidĕli jeho velebnost. Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o nĕm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: `To je můj milovaný Syn, v nĕm já mám zalíbení.' Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře. Ale máme nĕco spolehlivĕjšího, totiž proroků, a dĕláte dobře, když na nĕ dbáte jako na svĕtlo, které svítí na temném místĕ, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.
Mk 9,2-10
Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi promĕnĕn. Jeho odĕv zářivĕ zbĕlel – žádný bĕlič na svĕtĕ by ho nedovedl tak vybílit. Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udĕlat tři stany: jeden tobĕ, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?" Nevĕdĕl totiž, co by mĕl říci; tak byli ustrašeni. Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!" Když se rozhlédli, najednou u sebe nevidĕli nikoho jiného, jenom samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co vidĕli, dokud Syn človĕka nevstane z mrtvých. Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená "vstát z mrtvých".
