Izabela, královna Jezábel
Izabela
která dnes slaví svůj svátek v občanském kalendáři, je španĕlskou obdobou jména Alžbĕta. Můžeme ji psát také Isabela a v historické literatuře najdeme i Isabellu. Doslovný překlad jména je "můj Bůh je přísaha". Nĕkdo však uvádí, že základem jména je starozákonní Izabel, v českých překladech známá jako Jezabel, což znamenalo "krásná". Snad proto nosilo jméno Izabela mnoho krásných a ohnivých španĕlských a portugalských královen.
královna Jezábel
Mezi postavami Starého zákona je Jezábel modelem nejzhoubnĕjší ženy. Stala se osudnou nejen svému muži, nýbrž i celému národu.
Byla pohankou a po boku svého manžela, izraelského krále, se stala velmi významnou osobností.
Král Achab byl slaboch, který se kvůli této vlastnosti za krále ani nehodil. Bylo možné ho velmi lehce ovlivnit, byl bezpáteřní, bez vĕdomí vlastní zkaženosti a hříšného jednání. A tak není divu, že se dostal on i celý národ pod nadvládu velmi zlé ženy. O Achabovi čteme, že se "dopouštĕl toho, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kdo byli před ním". (1.Královská 16,30)
"Ale to mám proti tobĕ, že trpíš ženu Jezábel, která si říká prorokynĕ, vyučuje a svádí mé otroky, aby smilnili a jedli maso obĕtované modlám." (Zj 2,20)
Z Bible se dozvídáme, že Nábot Jizreelský mĕl vinici v Jizre'elu vedle paláce samařského krále Achaba. Ten Nábota jednoho dne požádal, aby mu ji prodal, protože z ní chtĕl mít zelinářskou zahradu. "Chraň mĕ Hospodin, abych ti dal dĕdictví po svých otcích," odpovĕdĕl mu Nábot. Když se to dozvĕdĕla Achabova manželka, královna Jezábel, nechala Nábota na základĕ falešného obvinĕní ukamenovat k smrti. Příbĕh, který popisuje 1. kniha královská, se možná zakládá na pravdĕ. Archeologové totiž lokalizovali místo, kde se Nábotova vinice dříve nacházela.