Nikodém
Jan 3: 1-21
Byl dobrý muž, jmenoval se Nikodém, zeptal se Ježíše na cestu do nebe.
Ježíš ho mĕl rád, učil ho Boží vůli znát.
"Bůh tolik tento svĕt miloval, že svého Syna k lidem poslal,
aby každý, kdo v nĕho vĕří, nezahynul, ale mĕl život vĕčný."
NIKODÉM
Byl členem židovské velerady. Ze strachu před ostatními tajil, že je Kristovým učedníkem. Když byl Kristus ukřižován, prokázal mu spolu s Josefem z Arimatie službu lásky, zatímco vĕtšina apoštolů se schovávala. Pomáhal zmučené Ježíšovo tĕlo sejmout z kříže a pohřbít je do skalní hrobky. To neušlo ve mĕstĕ pozornosti a Nikodém byl vyloučen z velerady.
Janovo evangelium ve třetí kapitole uvádí Nikodémovu rozmluvu s Ježíšem. Na rozdíl od mnoha jiných farizeů mĕl Nikodém otevřené srdce. Ježíš ho pak připravoval na pochopení tajemství křtu.
Jan 3: 1-21
Mezi farizeji byl človĕk jménem Nikodém, člen židovské rady.
Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním."
Ježíš mu odpovĕdĕl: "Amen, amen, pravím tobĕ, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží."
Nikodém mu řekl: "Jak se může človĕk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do tĕla své matky a podruhé se narodit."
Ježíš odpovĕdĕl: "Amen, amen, pravím tobĕ, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.
Co se narodilo z tĕla, je tĕlo, co se narodilo z Ducha, je duch.
Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam smĕřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha."
Nikodém se ho otázal: "Jak se to může stát?"
Ježíš mu řekl: "Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?
Amen, amen, pravím tobĕ, že mluvíme o tom, co známe, a svĕdčíme o tom, co jsme vidĕli, ale vy naše svĕdectví nepřijímáte.
Jestliže nevĕříte, když jsem k vám mluvil o pozemských vĕcech, jak uvĕříte, budu-li mluvit o nebeských?
Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn človĕka.
Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn človĕka,
aby každý, kdo v nĕho vĕří, mĕl život vĕčný.
Neboť Bůh tak miloval svĕt, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v nĕho vĕří, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svĕt, aby svĕt soudil, ale aby skrze nĕj byl svĕt spasen.
Kdo v nĕho vĕří, není souzen. Kdo nevĕří, již je odsouzen, neboť neuvĕřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Soud pak je v tom, že svĕtlo přišlo na svĕt, ale lidé si zamilovali více tmu než svĕtlo, protože jejich skutky byly zlé.
Neboť každý, kdo dĕlá nĕco špatného, nenávidí svĕtlo a nepřichází k svĕtlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.
Kdo však činí pravdu, přichází k svĕtlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."
BIBLE KRALICKÁ
Byl pak človĕk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel mistr; nebo žádný nemůže tĕch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
Odpovĕdĕl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobĕ: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž vidĕti království Božího.
Řekl jemu Nikodém: Kterak můž človĕk naroditi se, starý jsa? Zdali může po druhé v život matky své vjíti a naroditi se?
Odpovĕdĕl Ježíš: Amen, amen pravím tobĕ: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.
Což se narodilo z tĕla, tĕlo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
Nediviž se, že jsem řekl tobĕ: Musíte se znovu zroditi.
Vítr, kam chce vĕje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdo se z Ducha narodil.
Odpovĕdĕl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto vĕci býti?
Odpovĕdĕl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
Amen, amen pravím tobĕ: Že což víme, mluvíme, a což jsme vidĕli, svĕdčíme, ale svĕdectví našeho nepřijímáte.
Ponĕvadž zemské vĕci mluvil jsem vám, a nevĕříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvĕříte?
A jistĕ žádnýť nevstoupil v nebe, než ten, kterýž sstoupil s nebe, Syn človĕka, kterýž jest v nebi.
A jakož Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn človĕka,
Aby každý, kdož vĕří v nĕho, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Nebo tak Bůh miloval svĕt, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož vĕří v nĕho, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Neboť neposlal Bůh Syna svého na svĕt, aby odsoudil svĕt, ale aby spasen byl svĕt skrze nĕho.
Kdož vĕří v nĕho, nebude odsouzen, ale kdož nevĕří, jižť jest odsouzen; nebo neuvĕřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Totoť pak jest ten soud, že svĕtlo přišlo na svĕt, ale milovali lidé více tmu nežli svĕtlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí svĕtla, a nejde k svĕtlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
Ale kdož činí pravdu, jde k svĕtlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učinĕni jsou.