Seslání Ducha svatého
Seslání Ducha Svatého
Když nastal den Letnic, byli všichni shromáždĕni na jednom místĕ.
Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdĕlily se a na každém z nich spočinul jeden;
všichni byli naplnĕni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
V Jeruzalémĕ byli zbožní židé ze všech národů na svĕtĕ,
a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistĕhovalí Římané,
židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!"
Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: "Co to má znamenat?"
Ale jiní říkali s posmĕškem: "Jsou opilí!"
Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: "Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémĕ, toto vám chci oznámit, poslouchejte mĕ pozornĕ:
Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí – vždyť je teprve devĕt hodin ráno.
Ale dĕje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:
A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidĕní a vaši starci budou mít sny.
I na své služebníky a na své služebnice v onĕch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.
A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu.
Slunce se obrátí v temnotu a mĕsíc se zmĕní v krev, než přijde den Pánĕ, velký a slavný;
a každý, kdo vzývá jméno Pánĕ, bude zachránĕn.‘
Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze nĕho činil, jak sami víte.
Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili.
Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.
David o nĕm praví: ‚Vidĕl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal;
proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tĕlo mé odpočine v nadĕji,
neboť mĕ nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.
Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.‘
Bratří, o praotci Davidovi vám mohu smĕle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes.
Byl to však prorok a vĕdĕl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn;
vidĕl do budoucnosti, a mluvil tedy o vzkříšení Kristovĕ, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tĕlo se nerozpadne v prach.
Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvĕdčit.
Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte.
David nevstoupil na nebe, ale sám říká: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,
dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.‘
Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem."
Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: "Co máme dĕlat, bratří?"
Petr jim odpovĕdĕl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštĕní svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dĕtem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh."
A ještĕ mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: "Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!"
Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtĕni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.
Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.
Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení.
Všichni, kteří uvĕřili, byli pospolu a mĕli všechno společné.
Prodávali svůj majetek a rozdĕlovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
Každého dne pobývali svornĕ v chrámu, po domech lámali chléb a dĕlili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.
Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán dennĕ přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.
Skutky 2: 1-3
Křesťané se modlili k Bohu,
náhle je nĕco ve vzduchu.
Jakoby vĕřící vítr uslyšeli
a nad hlavou ohnivé jazyky uvidĕli.