Josef v Egyptě a jeho bratři 2
1. Mojž. 45: 1-15
S bratry se Josef usmířil, možná je i pochopil.
V životĕ to lehké není, ulehčí nám odpuštĕní.
https://www.ebux.cz/index.php?bk=297016&id_cat=156
1. Gen. 44: 15-33; 1. Gen. 45:v 1-15
Josef se na nĕ rozkřikl: "Co jste to spáchali za čin! Což nevíte, že muž jako já všechno uhodne?"
Juda odvĕtil: "Co můžeme svému pánu říci? Jak to omluvíme? Čím se ospravedlníme? Sám Bůh stíhá tvé otroky za jejich provinĕní. Teď jsme otroky svého pána, my i ten, u nĕhož se kalich našel."
Josef řekl: "Takového jednání jsem dalek; mým otrokem se stane jen ten, u nĕhož se našel kalich, a vy odejdĕte v pokoji k svému otci."
Juda k nĕmu přistoupil a řekl: "Dovol, můj pane, aby tvůj otrok smĕl promluvit ke svému pánu. Ať proti tvému otroku nevzplane tvůj hnĕv. Ty jsi přece jako sám farao.
Můj pán se svých otroků vyptával: ‚Máte ještĕ otce nebo bratra?‘
My jsme svému pánu odvĕtili: ‚Máme ještĕ starého otce a malého hocha, kterého zplodil ve svém stáří. Jeho bratr je mrtev, zůstal tedy po své matce sám; jeho otec jej miluje.‘
Nato jsi svým otrokům řekl: ‚Přiveďte ho sem ke mnĕ, chci ho vidĕt na vlastní oči.‘
My jsme svému pánu odvĕtili: ‚Ten chlapec nemůže svého otce opustit. Opustí-li jej, otec zemře.‘
Ale ty jsi svým otrokům řekl: ‚Nepřijde-li sem s vámi váš nejmladší bratr, nikdy nespatříte mou tvář.‘
Když jsme pak přišli k tvému otroku, mému otci, oznámili jsme mu slova mého pána.
Pozdĕji náš otec řekl: ‚Nakupte nám znovu trochu potravy!‘
My jsme odvĕtili: ‚Nemůžeme tam sestoupit. Sestoupíme tam jen tehdy, bude-li s námi náš nejmladší bratr. Tvář toho muže nespatříme, nebude-li náš nejmladší bratr s námi.‘
Tvůj otrok, náš otec, nám řekl: ‚Vy víte, že mi má žena porodila dva syny .
Jeden mi odešel. Naříkal jsem: Rozsápán je, rozsápán. Už jsem ho nespatřil.
Vezmete-li mi i tohoto a přijde-li o život, uvalíte na mé šediny neštĕstí a přivedete mĕ do podsvĕtí.‘
Co teď, až přijdu k tvému otroku, svému otci, a chlapec, na nĕmž lpí celou svou duší, s námi nebude?
Jakmile spatří, že chlapec s námi není, umře. Tvoji otroci uvalí žal na šediny tvého otroka, našeho otce, a přivedou ho do podsvĕtí.
Tvůj otrok se za toho chlapce, aby ho otec pustil, zaručil takto: ‚Nepřivedu-li ho k tobĕ, prohřeším se proti svému otci na celý život.‘
Proto dovol, aby tvůj otrok zůstal u svého pána v otroctví namísto tohoto chlapce, a chlapec ať smí se svými bratry odejít.
Josef se už nemohl ovládnout přede všemi, kdo stáli kolem nĕho, a křikl: "Jdĕte všichni pryč!" Tak u nĕho nezůstal nikdo, když se dal poznat svým bratrům.
Hlasitĕ se rozplakal. Slyšeli to Egypťané, slyšel to dům faraónův.
Tu řekl bratrům: "Já jsem Josef. Můj otec vskutku ještĕ žije?" Bratři mu však nemohli odpovĕdĕt; tak se ho zhrozili.
Josef je proto vyzval: "Přistupte ke mnĕ." Když přistoupili, řekl jim: "Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta.
Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mĕ sem prodali, neboť mĕ před vámi vyslal Bůh pro zachování života.