Mojžíš - Exodus
2. Mojž. 16: 2-35
Z nebe chléb má Boží lid,
aby mohl do zaslíbené zemĕ jít,
nemusí se na poli dřít.
Na večeři masa dosti, z křepelek zbydou jen holé kosti.
https://www.ebux.cz/index.php?bk=297016&id_cat=156
Ex. 16: 1 - 17
vyšli z egyptské zemĕ.
Celá pospolitost Izraelců na poušti opĕt reptala proti Mojžíšovi a Áronovi.
Izraelci jim vyčítali: "Kéž bychom byli zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti. Vždyť jste nás vyvedli na tuto poušť, jen abyste celé toto shromáždĕní umořili hladem."
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Já vám sešlu chléb jako déšť z nebe. Ať lid vychází a sbírá, co dennĕ spotřebují. Tak je podrobím zkoušce, budou-li se řídit mým zákonem, či nikoli.
Když budou připravovat, co přinesou, ať je toho šestého dne dvakrát tolik, než co nasbírají každodennĕ."
Mojžíš a Áron řekli všem Izraelcům: "Večer poznáte, že vás z egyptské zemĕ vyvedl Hospodin.
A ráno spatříte Hospodinovu slávu, ačkoli slyšel vaše reptání proti sobĕ. Co jsme my, že reptáte proti nám?"
Pak Mojžíš dodal: "Poznáte to podle toho, že vám Hospodin dá večer k jídlu maso a ráno k nasycení chléb, ačkoli slyšel reptání, jak jste proti nĕmu reptali. Co jsme my? Nereptáte proti nám, ale proti Hospodinu."
Áronovi Mojžíš řekl: "Vyzvi celou pospolitost Izraelců: ‚Přistupte před Hospodina, neboť slyšel vaše reptání.‘"
Když mluvil Áron k celé pospolitosti Izraelců, obrátili se k poušti, a vtom se ukázala v oblaku Hospodinova sláva.
Tu Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
"Slyšel jsem reptání Izraelců. Vyhlas jim: ‚Navečer se najíte masa a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.‘"
Když pak nastal večer, přiletĕly křepelky a snesly se na tábor. A ráno padala kolem tábora rosa.
Když rosa přestala padat, hle, na povrchu pouštĕ leželo po zemi cosi jemnĕ šupinatého, jemného jako jíní.
Když to Izraelci vidĕli, říkali jeden druhému: "Man hú?" (To je: "Co je to?") Nevĕdĕli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je chléb, který vám dal Hospodin za pokrm.
Hospodin přikázal toto: Nasbírejte si ho každý, kolik potřebujete k jídlu. Každý vezmete podle počtu osob ve svém stanu ómer na hlavu."
Izraelci tak učinili a nasbírali nĕkdo více, nĕkdo ménĕ.
po vyjití z zemĕ Egyptské.
BIBLE KRALICKÁ
I reptalo všecko shromáždĕní synů Izraelských proti Mojžíšovi a proti Aronovi na poušti.
A mluvili jim synové Izraelští: Ó bychom byli zemřeli od ruky Hospodinovy v zemi Egyptské, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme se najídali chleba do sytosti! A teď vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste zmořili všecko shromáždĕní toto hladem.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákonĕ mém, či nebude.
V den pak šestý přistrojí sobĕ to, co přinesou; a bude toho dvakrát více, než toho, což sbírati mají na každý den.
Tedy mluvil Mojžíš a Aron všechnĕm synům Izraelským: U večer poznáte, že Hospodin vyvedl vás z zemĕ Egyptské.
A ráno uzříte slávu Hospodinovu; neboť jest slyšel reptání vaše proti Hospodinu. My zajisté co jsme, že repcete proti nám?
Mluvil dále Mojžíš: Z toho, pravím, poznáte, když vám dá Hospodin u večer masa, abyste se najedli, a chleba ráno do sytosti, ponĕvadž slyšel Hospodin reptání vaše, jimiž jste na nĕj reptali. Nebo my co jsme? Ne proti námť jsou reptání vaše, ale proti Hospodinu.
I řekl Mojžíš Aronovi: Mluv ke všemu shromáždĕní synů Izraelských: Přistuptež před oblíčej Hospodinův; neboť jest slyšel reptání vaše.
Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždĕní synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku.
(A již byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Slyšelť jsem reptání synů Izraelských. Mluviž jim a povĕz: K večerou jísti budete maso, a ráno chlebem nasyceni budete, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.)
Tedy stalo se u večer, že přiletĕly křepelky a přikryly tábor; ráno pak spadla rosa okolo táboru.
A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouštĕ drobného cosi a okrouhlého, drobného jako jíní na zemi.
Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému: Man jest toto. Nebo nevĕdĕli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš: To jest ten chléb, kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu.
To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobĕ toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho človĕka vedlé počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete.
I učinili tak synové Izraelští, a nasbírali jiní více, jiní ménĕ.